A zase ty nožičky..., Naše zážitky, Trutnovští Caníci

A zase ty nožičky...

Nožičkám Dárlý jsem tu už věnovala dva články, takže naše trápení je všeobecně známé. Když jsem si pořizovala Bree, moje největší přání bylo - "zdravý pes". Bree to vše splňuje, její chuť k jídlu je neuvěřitelná, energie má na rozdávání a hlavně, roste jako z vody. A tady bohužel musím zvýraznit slovo "roste" !!!

Bříško je totiž obřík, tedy ve srovnání s Dárlý. Už je o pár centimetrů větší a taky o pár kilo těžší, ale Dárlýnka je hodně drobná fenka, takže se nedá doslova říct, že je Bree nějak zvláště veliká. Je to prostě štěndo které hodně a hlavně rychle vyrostlo a tady je ten problém.

Minulý víkend přijela návštěva se kterou jsme se vydali na výlet.  Naťapalo se více kilometrů, ale Bree jsem měla skoro 2/3 procházky na vodítku. Je stále ještě ve vývinu a tak nadšení z běhání po lese a loukách s psí kámoškou je obrovské a tím pádem nějaká únava vlastně neexistuje. Druhý den jsem si všimla kulhání na levé přední nožičce, při chůzi ji také hodně vytáčela ven. Pak mi ji začala podávat, určitě si myslela že panička ji pomůže. Nastala probdělá a proplakaná noc, kdy si to moje miminko asi zažilo své a já se s ní hned druhý den vydala na veterinu. Pan doktor nožičku prohmatal a bylo evidentně jasné že někde problém je, nožička bylo rozpálená a na dotek bolestivá, ale žádné viditelné zranění nebylo. Domluvili jsme se na následující den na retgenu. S pomocí taťky jsme druhý den zrentgenovali bolavou pacinu a na snímku se panu doktorovi zdálo, že je nějaký problém s loketním kloubem a tudíž by tam mohla být dysplazie. V první chvíli se mi podlomila kolena, druhý pes s bolavýma nohama, operace, klidový režim, stres, nervíky, co si budeme povídat i peníze hrajou roli. Po prvotním šoku jsem zvedla telefon a objednala nás na vyšetření na kliniku Vetcentrum do Prahy, kde už 2x operovali i Dárlý. Přeci jen, vyšetření od ortopeda je v takovém případě to nejdůležitější a dokud nebudu znát přesnou diagnózu, nemá smysl se hroutit.

A tak včera nastal ten den, kdy jsem se téměř po roce vydala opět na vyšetření do Prahy, tentokrát s Bree :-( Domluvili jsme se s panem doktorem Musálkem, že když se bude Bree uspávat kvůli rentgenu, udělá zrovna i snímky zadních nožiček, na nějaké závěry je sice ještě brzo, protože zadní nožičky se budou ještě dlouho vyvíjet, ale tak náhoda je blbec :-O

Asi po půl hodině mě pan doktor zavolal, snímky byly hotové, Bree dostala injekci na probuzení z narkozy a já byla seznámena s diagnózou. Bree má v předních nožičkách zánět okostice, nebo-li panostitidu. Ufff, žádná výhra, ale rozhodně ne katastrofa. Tato nemoc je růstového původu a ačkoliv je velice bolestivá, tak nejdéle kolem 18-20 měsíce věku pejska sama odezní. Na zadních kyčlích má Bree uvolněné vazy, ale vzhledem k vývoji celého organizmu a k tomu, že díky panostitidě teď musí být v klidu i toto se ještě upraví.