Zimní Debrné, Fotoalbum, Trutnovští Caníci

Zimní Debrné

Dnes jsme si užili procházku na Debrném.

Debrné je zaniklá vesnice, dnes součástí okresního města Trutnov. Nachází se asi 5 km na severovýchod od centra Trutnova, v hlubokém údolí Debrnského potoka. Pod bývalou vsí byla na tomto potoce vybudována nádrž - odkaliště zvané Mrtvé jezero. První písemná zmínka o Debrném je z roku 1260, kdy jej Idík z Úpy (pův. název Trutnova) daroval trutnovskému křižovnickému špitálu. Zderazští křižovníci později Debrné pronajali Trutnovu a r. 1580 dědičně prodali. Ještě na počátku 20. století měla obec Debrné 500 obyvatel, v naprosté většině německy mluvících, což se po  druhé světové válce stalo vesnici osudným. Téměř všichni obyvatelé byli vystěhováni a novým přistěhovalcům se do zapadlé vsi v horách přímo u hranic nechtělo. Většina domů byla vyrabována a ves pustla. Zbývajícím obyvatelům přišla na počátku 50. let 20. století zpráva o stavbě nové poříčské elektrárny, kvůli které bude spodní část hlubokého údolí Debrnského potoka zatopeno. Nová tepelná elektrárna oproti té stávající už neměla vyvážet popel lanovkou na haldu, ale pomocí potrubí jej hnát do vybudované přehrady. Odkaliště pro obec přímou hrozbu neznamenalo, zatopeno by bylo jen několik domů pod vesnicí, ale stát už s existencí Debrného do budoucna nepočítal a v blízkosti prašné měsíční krajiny by nikdo ani bydlet nechtěl. Zbývající domy byly postupně opouštěny, z ostatních se staly přístřešky pro dobytek z rozsáhlých pastvin. Silnice z Poříčí údolím potoka byla sice zatopena hned po stavbě přehrady, ale druhá silnice z Voletin byla průjezdná až do poloviny 80. let 20. století, než ji také pohltila hladina stále se zvyšující nádrže. Už předtím sice byly postaveny cesty po okolních svazích, ale jen pro potřeby údržby hráze. Debrné bylo odříznuto a dostat se k němu dá pouze oklikami po lesních cestách. Dnes už Mrtvé jezero, jak se odkaliště nazývá, není zdaleka tak rozsáhlé jako před rokem 1989. Po přestavbě elektrárny na fluidní spalování uhlí ubylo množství vyváženého popela na minimum a vodní plocha nádrže se postupně zmenšila na třetinu v poslední horní části. Spodní část u obou hrází je již vyschlá a připravuje se k rekultivaci. Hlavní sypaná hráz, vysoká asi 50 metrů, je již zcela porostlá mladým lesem, boční je asi o polovinu nižší. Po hřebeni Janského vrchu vede státní hranice s Polskem. V budoucnu má po svazích nad Debrným vést dálnice D11 s tunelem.                                            (zdroj Wikipedie)

Z přiložených fotek je vidět, že elektrárna odkaliště stále používá.