Cestou k Braunovu Betlému
Tak tentokrát jsme se s Dárlý vydaly do Žirče u Dvora Králové nad Labem. Přidala se k nám Markéta a její výmarský ohař Roky a v Žirči jsme vyzvedli Katku s malým Tadeáškem a bladhaundkou Agátou. Zamávali jsme Agátiným čtyřměsíčním štěndům a vyrazili směr Braunův Betlém.
Hned za Žirčí jsme vstoupili na křížovou cestu (Kalvárii), která končí přibližně 800 metrů před vstupem do Braunova Betlému a je dlouhá 1,5km. Původní Kalvárie, která vznikla v 18.stletí se bohužel nedochovala. Na popud Královédvorských betlémářů vznikl projekt na obnovení křížové cesty, jehož patronem se stal profesor, sochař, malíř a spisovatel Vladimír Preclík. Ten se však dokončení projektu nedočkal. Dne 3.4.2008 zemřel jen pár měsíců před instalací soch. 15 sochařů vytvořilo 15 soch, jen je škoda, že sochy nemají popisky s názvem díla a jménem autora.
Nakonec jsme vstoupili do Nového lesa, který zakoupil v roce 1717 hrabě František Antonín Špork. Líbily se mu zde pískovcové skály, které zde volně vystupovaly nad okolní terén. V následujících letech zde na popud hraběte vznikla jedinečná přírodní galerie plastik. Autorem rozsáhlé sochařské výzdoby je Matyáš Bernard Braun se svojí dílnou. Dnes je z celého areálu zachován jen zlomek jeho původní podoby.
Nasáklí atmosférou minulosti jsme se mírně ucaprcaní a uprášení vrátili do Žirče, kde jsem ještě stihla pomordovat Agátina štěňátka, teda spíš ona mě a spokojeně se vydali domů. Zase někdy ahoj...
